Historický šerm má bohatou historii a spousty příznivců nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Dříve bylo cílem šermování zneškodnit soupeře, dnes jde o čisté pobavení členů šermířských spolků i diváků. Co je na něm tak lákavého a přitažlivého? Kouzlo a romantika dob minulých, krása a vzácnost dávných zbraní, vzrušení ze souboje, jistě by se dala najít i spousta dalších důvodů, proč se historický šerm dočkal velkého rozmachu a stále baví lidí po celé Evropě bez rozdílu věku a pohlaví.
Vznik historického šermu úzce souvisí i se vznikem scénického šermu a za počátek tohoto druhu umění či zábavy u nás se dá považovat přibližně rok 1960. V té době probíhala ukázka boje před Vojenským muzeem v Praze za účelem vzbudit u návštěvníků větší zájem o vystavované zbraně, a právě tak posléze vznikla vůbec první skupina historického šermu nejen u nás, ale patrně i v Evropě, nesoucí název „Mušketýři a Bandité“. Československo se tedy dá považovat za průkopníka tohoto druhu umění v Evropě a právě naše skupiny patří tím pádem i k nejuznávanějším a nejoceňovanějším. České skupiny historického šermu jsou častými návštěvníky akcí například v Itálii, Rakousku či Francii a těší se značné oblibě. Z několika málo původních skupin se dnes historickému šermu věnuje jen u nás několik stovek různých sdružení, které se dělí na amatérské a profesionální.
Pokud zrovna nejste fanoušky nejrůznějších zbraní, neznamená to, že Vás vystoupení spolků historického a scénického šermu nemá čím zaujmout. Dnes jsou k tomuto druhu umění přidružovány i další vystoupení – ohňové či fakírské show, kejklíři, akrobaté, hrnčíři, ukázky historických řemesel, žongléři…
Pokud však máme na mysli historický šerm jako takový, nikoliv jeho nynější podobu, která se od původního starodávného šermu samozřejmě liší v mnoha ohledech, musíme jeho kořeny hledat jinde než v Čechách. Základy evropského šermu začaly vznikat především ve starověkém Římě a Řecku, odkud se začaly rozšiřovat dále do Evropy a svou podobu začaly měnit zbraně i šermířské styly. Brzy tak přišly na svět nejrůznější šermířské školy, z nichž nejvýznamnější byly španělská, francouzská, německá a italská. Každá z nich pak razila svůj vlastní styl, upřednostňovala jiné zbraně i techniku boje.